| Levé hemisféře se připisují především funkce jako analytické myšlení, matematicko – logické schopnosti, řečové schopnosti, vědecké uvažování, psaní, počítání, motorické reakce, pojem o čase, | pravá hemiféra hostí funkce jako celostní myšlení, intuice, sluchové vjemy, představivost, tvořivost, hudba a umění či denní snění. |
Pozdější výzkumy ale ukázaly, že mozek není bezpodmínečně tak dichotomní, jak se zpočátku myslelo. Obě hemisféry spolu úzce spolupracují, i když někdy, díky neuronální plasticitě, mohou do jisté míry v případě potřeby (tj. poškození), přebírat funkce té druhé. Například matematické schopnosti jsou nejsilnější, když obě hemisféry pracují dohromady (díky komunikaci přes kalozní těleso). Takže 1+2 nemusí být 2 ale třeba 5 pokud obě pracují provázaně, této metodě se říká one brain = jednotný mozek.
Např. levá hemisféra se specializuje na zachytávání zvuků, která tvoří slova, a pracuje na složení slov, nicméně nemá monopol na zpracování jazyka. Zatímco pravá hemisféra je citlivější na emoční aspekty řeči, které převádí řečového rytmu, který je nositelem intonace a důrazu
Na to existují cvičení např. rychločtení pomocí pravé hemisféry. Rychločtení se můžeme nyní naučit. Řeč se nachází spíše v levé hemisféře, ale nejen tam a jazyk je výsledek souhry obou hemisfér. Ze školního čtení a biflování se vytěžuje více levá polovina a to není efektivní. Takže vezmeme si text , který se chceme naučit „třeba tento článek“ , do textu vezmeme ukazováček levé ruky (levou ruku ovládá pravá polovina mozku) a přejíždíme velmi rychle řádky tímto prstem. Celá podstata tkví ve velmi rychlém přejíždění řádků prstem levé ruky. To je vše můžeme se naučit číst až 2x rychleji s větší porozuměním i lepším zapamatováním, avšak bez osekávání textu jako to dělají jiné metody. Více o rychločtení na youtube metalearning_cz – ryhločtení
Existují kineziologické cvičení na jednotný mozek a sjednocení hemisfér. Tady jsou: Zvedneme před sebe levou ruku a opíšeme ve vzduchu velkou osmičku. Následně se ve stoje dotýkáme střídavě levou rukou pravého kolena a pravou rukou levého kolena.
Jedna z metod superlearningu , zrychleného učení je opakování učiva např. zítřejších cílů těsně před spaním. Mozek před spaním je nalazen do nejlepších vln na učení hladiny alfa. Proto na co večer myslíme, ráno po probuzení si vše pamatujeme. Slavný neuropsycholog lékař George Lazanov učil své žáky před spaním anglická slovíčka s velkým úspěchem.
Dále sem patří superalerningová hudba, např. „Pachelbel Kanon D“ na youtube nebo Mozartovy houslové koncerty.
Důležité jsou pauzy při učení , v čase přestávky si mozek může udělat doslova mechanické spoje mezi neurony a vytvoření paměti. Ideální čas je 30 minut se učit a 15 minut přestávka. Pauza zvýší schopnost si pamatovat o celkovou vytrvalost o desítky procent. I při čtení tohoto textu dělejte pauzy, vybavují se nám myšlenky a užitečné nápady k realizaci.
Stav Flou = proud myšlenek. Do tohoto stavu se dostaneme při opakování již známého učiva po delší době třeba po roce. Je dobré si najít třeba den nebo dva a opakovat velké množství již naučené látky z předchozích let. K tomu nám pomůže stav FLOW – Proud. Také si můžeme jednou za rok udělal takový rituál, vyčleníme si jeden víkend a ohlédneme se za skutky a naučenými znalostmi z předešlých let. Vezmeme svůj diář a celý si ho přečteme. Výhoda, že již máme vše v dlouhodobé paměti projdeme v Toku myšlenek velké množství informací svých starých zápisek.
Je dobré vědět , že naučené informace v nás zrajou někdy i celé měsíce. Informace a paměť je dobře uležená zhruba po 20 dnech až jednom měsíci. Takže pokud jsme se něco naučily necháme informace zrát a po dvaceti denní přestávce se k nim můžeme vrátit a látku zopakovat a vyjasnit si informace, které jsme zapomněli a jít na zkoušku. Důležitý je učit se s 20 děním až měsíčním předstihem. Po měsíčním opakování velkého množství učiva se dostáváme do stavu Flou (tok myšlenek) a zapomínáme při něm na čas učíme se a učíme (opakujeme) neúnavně a bez přestávek. Podstata celé metody učení je měsíční přestávka a po ní opakování. Bohužel středoškolský systém v Česku této přirozenému mechanismu zrání paměti nepřeje a třeba už po týdnu píšeme písemku, žáci jsou tak nervózní , nestihl náš mozek danou látku promyslet a uložit To vedete ke středoškolskému psychickému napětí a trojek ve škole. Na rozdíl od vysokoškolského učiva formou semestrálních zkoušek, je tento systém je pro náš mozek ideální, proto každému člověku přeji zažít a vyzkoušet si vysokoškolské učivo a pololetních zkoušek. Tím nechci říci , není třeba učivo během semestru opakovat , jen je dobré vědět o tomto mechanismu ukládání a zrání paměti.
Výsledek je , že se začnu učit s měsíčním předstihem.
Látku se dá přečíst i rychločtením, se zapojením pravé hemisféry. Video o rychločtení naleznete na youtube kanál metalearning_cz – rychločtení
ideální plán opakování by měl vypadat následovně:
- První den probrat novou látku.
- Ještě ten samý den zopakovat naučené – nejúčinnější by mělo být opakování večer před spaním.
- Následující den znovu zopakovat.
- Sedmý den opět zopakovat.
- dvanáctý den naposledy pořádně zopakovat .
Citace z „https://jakserychlenaucit.cz/jak-funguje-dlouhodoba-pamet/“
Jeden tip na opakování, přečtěte a zopakujte, ještě ten samý den nebo následující dny od zapsání před spaním svůj sešit. Náš mozek před spánkem je nalazen a nejlepší hadinu alfa na učení zároveň přes noc ukládá informace do paměti a i v noci mozek pracuje. Proto je tak ideální večer na posteli přečíst zapsaný sešit. Potom jak už jsem napsal necháme informace měsíc zrát , během této doby přichází samozřejmě látka další.
